Tento článek leží v nejmenované redakci 14 měsíců. Dosud jsem neobdržel k němu žádné oficiální vyjádření, je tedy de facto volný. Má-li jiná redakce o něj zájem, stačí se ozvat. Domluvíme se.
Je kalous ušatý (Asio otus) stálý, potulný nebo tažný?
Is Long-eared owl resident, strolling or migrating?
Karel Zvářal @ Jiří Sviečka
1) Dukelská 3980, 76001 Zlín, Czech republic
2) 76341 Biskupice u Luhačovic 158, Czech republic
Početné hejno kalousů ušatých, které s příchodem zimy upoutá pozornost návštěvníků městského parku nebo hřbitova, kde odpočívá ve dne v korunách smrků, tújí a jiných dřevin, vyvolává otázku na původ těchto sov. Jsou to naši ptáci z blízkého okolí, kteří zde před mrazivým větrem hledají úkryt, nebo jejich domovina je v tajemné dáli? Proč jeden rok je těchto ptáků na stromech téměř stovka, zatímco v roce následujícím jich nenapočítáme ani čtvrtinu? Kde je ten zbytek po loňské invazi? Podobných otázek vyvstává u těchto společenských sov celá řada. Díky výsledkům kroužkování určitou představu o stálosti, potulkách a tahu kalousů máme. Jelikož charakteristika tohoto druhu je mezi našimi sovami zcela výjimečná: zčásti stálí a přelétaví, z menší části i tažní (Hudec a kol. 1983), stojí kalousi rozhodně za podrobnější studium. Tedy za jakých okolností se projeví ta která vlastnost- zda je to pouze potravní záležitost, jaký vliv mají např. velmi tuhé zimy, nebo jaký je vliv cizích imigrantů na chování naší populace.
Kalous ušatý je na východní Moravě relativně početnou sovou. Na Zlínsku je jeho denzita 6-10 párů na 100 km2. Přitom na přelomu
Zajímavou a mezi sovami ojedinělou vlastností je sezónní hromadný pobyt kalousů v urbánním prostředí. Tato sova vyhledává k dennímu odpočinku od září do února- března hřbitovy, městské i vesnické parky, zahrady i jednotlivé stromy mezi zástavbou, část populace hřaduje v lesních porostech. Podobně se spojuje do hejn také kalous pustovka (Asio flammeus), ten však pro dobu denního odpočinku volí vysokou trávu, rákosí, nesklizenou řepu nebo kukuřici, a je proto daleko hůře pozorovatelný. Díky své relativní nápadnosti a pospolitému způsobu odpočinku na frekventovaných místech je kalous ušatý ideálním objektem zájmu jak pro profesionální ornitology, tak i laickou veřejnost. Zřejmě kvůli obecnému rozšíření, jakožto bezproblémový a tudíž neatraktivní, nestál dosud ornitologům za podrobnější studium, s výjimkou potravní ekologie (Hudec a kol. 1983). Až teprve v posledních letech je mu věnována větší pozornost, když např. v jihomoravské pobočce ČSO se stal ptákem roku 2005, na západním Slovensku jsou monitorována místa denního hřadování od roku 1993 (Noga 2002).
Jednou z vlastností kalousů, podobně jako u většiny dravců a sov, je jeho útočné chování při zjištění přítomnosti výra (Bubo bubo). Tohoto poznatku využívali dříve myslivci k regulaci vran a dravých ptáků. Dnes je tzv. výrovka zakázaná, ale pro účely kroužkování lze úspěšně vycpaného výra využít (Matušík 1985).
Vycházejíc z těchto vědomostí rozhodli jsme se věnovat od roku 1997 intenzivním odchytům kalousů s cílem okroužkovat velké množství ptáků, jelikož s počtem označených jedinců narůstá pravděpodobnost zpětných hlášení, kterých je relativně málo vzhledem k doposud okroužkovaným sovám. Prvořadou motivací však bylo monitorovat výskyt, resp. přítomnost kalousů, o nichž literatura pojednává jako o „stálých“. Centrem výzkumu této stálé (hnízdní) populace se stal okres Uherské Hradiště, kde bylo v 6 kvadrátech instalováno 120 plastových a 15 dřevěných budek, které kromě kalousů využívá též hojně poštolka obecná (Falco tinnunculus). Tyto budky byly umisťovány do korun stromů ve větrolamech nebo na sloupy elektrického vedení, výška zavěšení byla 5-
Odchyty kalousů byly prováděny potom i v průběhu podzimu a zimy na relativně stálých, tzv. monitorovacích lokalitách, v případě zhoršeného počasí (vítr) nebo jiných nevhodných podmínek (hlučný orající traktor, blátivý terén) byl odchyt prováděn v blízkém okolí, tj. do 1-
Aby bylo možno postihnout změny v početnosti kalousů v průběhu let na území východní, jižní a střední Moravy, byly podzimní a zimní odchyty prováděny na poměrně velké ploše. Byly vytipovány vhodné lokality v okresech Uherské Hradiště (UH), Zlín (ZL), Hodonín, Břeclav, Znojmo, Kroměříž (KM), Přerov, Prostějov a Vyškov. Některé z nich se postupem času, tj. po 1-2 letech, ukázaly jako neefektivní (např. Znojemsko), resp. nevhodné, avšak většina lokalit byla monitorována každoročně ve více méně pravidelných časových odstupech, tzn. každá vícekrát v téže sezóně dle místních podmínek. Odchyt byl prováděn do nárazových sítí, u nichž je umístěn vycpaný výr nebo jeho hadrová napodobenina, příp. také atrapa jiného predátora (káně, kalous). Počet sítí se různil podle terénních a povětrnostních podmínek, časových možností kroužkovatele a přítomnosti spolupracovníka. Nejčastěji se odchytávalo do 1-2 sítí, výjimečně až do 5 sítí. Nylonové sítě jsou 1-2 kapsové, vysoké 1,5-
V zimních měsících byla příležitostně prováděna obhlídka polních lesíků a okrajů větších lesních celků, kde se dal očekávat výskyt hřadujících kalousů. Jelikož na mýtních stromech nebo v husté tyčovině lze stěží objevit poukrývané ptáky, dalo se na výskyt usuzovat většinou podle čerstvých vývržků nebo stříkanců trusu. Značná část poznatků o hřadujících společenstvích kalousů byla získána od lesnického personálu, myslivců, traktoristů nebo ornitologů.
V letech 1997- 2006 bylo námi odchyceno a kroužkováno na území východní, jižní a střední Moravy 4660 kalousů ušatých. Zpětných hlášení přišlo do konce ledna 2007 pouhých 11, z toho 6 bylo zahraničních (1x Rusko, 2x Ukrajina, 2x Slovensko, 1x Rakousko). Námi provedených kontrolních odchytů po jednom roce bylo 35, po dvou letech 26, po třech letech 4, po čtyřech 3, po šesti letech 1, po sedmi letech 1, po osmi letech 1. Kontrolních odchytů provedených v tu samou sezónu, tj. od srpna do února bylo cca 170, což je 3,6% z celkového počtu odchycených kalousů. Pouze 4 kalousi byli odchyceni do sítě třikrát, vícekrát ani jeden. Žádný kalous neměl zahraniční kroužek a ani námi kroužkovaný kalous- pokud je nám známo- nebyl v cizině kontrolován či odchycen živý.
V okrese Uherské Hradiště, kde bylo prováděno kroužkování mláďat a odchyty hnízdících adultních ptáků na lovištích v blízkosti budek, bylo dosaženo následujících výsledků: bylo okroužkováno 52 mláďat na hnízdě, z nichž v období srpen- prosinec (únor) po osamostatnění bylo kontrolováno 17 ex., později jen 1 po 3 letech a 1 po 5 letech.
U dospělých ptáků bylo dosaženo těchto výsledků: na hlavní odchytové lokalitě u Vlčnova bylo v zimě 1997/1998 okroužkováno 69 kalousů. V době hnízdění, tj. 29.5. a 31.5.1998 bylo odchyceno u budek 7 ad. ptáků, všichni bez kroužku. Z těchto 7 kalousů nebyl při pozdějších odchytech kontrolován ani jeden, a to ani na jiných (sousedních) lokalitách.
Odchyty probíhaly u Vlčnova od zimy v předhnízdní době a po celý podzim roku 1998: 15.2. 3 ex., 21.2. 4 ex., 25.7. 2 ex., 3.8. 2 ex., 12.8. 15 ex., 14.8. 7 ex., 30.8. 8 ex., 10.9. 1 ex., 25.9. 1 ex., 16.10. 4 ex., 17.11. 2 ex., 30.11. 2 ex., 20.12. 1 ex., 28.12. 8 ex. V roce 1998 byl proveden pouze 1 KO (D-115863), který je popsán v roce 1999.
Na jaře roku 1999 byla u Vlčnova latence hraboše a kalousi zde nehnízdili. V tom roce zde proběhly pouze „mimohnízdní“ odchyty a bylo označeno poměrně málo ptáků: 13.1. 2 ex., 16.10. 5ex., 20.10. 6 ex., 16.12. 2 ex., 28.12. 3 ex.
Na podzim roku 1999 bylo v blízkém okolí hnízdní lokality provedeno 13 KO, z toho 5 se týkalo ptáků odchycených v témže roce na stejné nebo blízké lokalitě. Po jednom a více letech bylo provedeno 8 KO. Pouze jediný kalous, D-115863, byl v této oblasti chycen třikrát v průběhu tří po sobě jdoucích let, avšak nikdy na hnízdní lokalitě v době hnízdění. Zbývajících 7 KO byli kalousi chycení pouze při podzimních odchytech, nikdy dříve ani později nebyli již kontrolováni, s výjimkou D-131140.
D-114175 f.g. | 21.10.1997 Vlčnov- větrolam (UH) P. Pavelčík |
25.11.1999 Nivnice- Topolov (UH) P. Pavelčík |
D-115937 f.g. | 27.12.1997 Vlčnov-„Búdy“ P. Pavelčík |
F, +1Y | 16.10.1999 Dolní Němčí (UH) J. Sviečka |
D-115863 f.g. | 29.10.1997 Vlčnov- větrolam P. Pavelčík |
21.02.1998 Vlčnov-„Búdy“ P. Pavelčík | |
17.12.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčí |
Místa odchytů jsou od sebe vzdálená 5000m, 3500m a 5500m.
D-131113 f.g. | 29.08.1998 Dolní Němčí- větrolam K. Zvářal |
16.12.1999 Dolní Němčí – větrolam P. Pavelčík |
D-131117 f.g. | 29.08.1998 Dolní Němčí- větrolam K. Zvářal |
25.11.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčík |
D-131140 f.g. | 25.09.1998 Vlčnov- větrolam K. Zvářal |
25.11.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčík | |
15.10.2005 Nivnice- Topolov P. Pavelčík |
D-131178 f.g. | 26.10.1998 Dolní Němčí- vodárna K. Zvářal |
18.10.1999 Vlčnov- větrolam P. Pavelčík |
D-139071 f.g. | 18.11.1998 Vlčnov- větrolam K. Zvářal |
25.11.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčík |
D-139927 f.g. | 17.08.1999 Nivnice- Topolov J. Sviečka |
21.11.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčík | |
25.11.1999 Nivnice- Topolov P. Pavelčík | |
10.06.2000 Hluk, odchyt do ruky v budce, K.Zvářal |
V roce 2000 bylo u budek z 6 hnízdících ptáků 5 kalousů neoznačených, jen 1 byl kroužkovaný z podzimu 1998, který dříve ani později již nebyl kontrolován.
D-139617 F, f.g. | 12.11.1998 Nivnice J. Sviečka |
26.05. 2000 Dolní Němčí- větrolam P. Pavelčík |
P. Pavelčík ve 3 budkách mezi Vlčnovem a Dolním Němčím (Vlčnov- větrolam) v roce 2000 označil 12 mláďat (1x3, 1x4, 1x5). Dva vývodky byly celé kontrolovány po osamostatnění (
D-138224 f.g. | 30.08.1998 Dolní Němčí- větrolam P. Pavelčík |
10.09.2000 Vlčnov-„Búdy“ P. Pavelčík |
D-138226 f.g. | 30.08.1998 Dolní Němčí- větrolam P. Pavelčík |
17.10.2000 Dolní Němčí- větrolam P. Pavelčík |
D-138248 1. Y | 30.12.1998 Vlčnov-„Búdy“ P. Pavelčík |
17.10.2000 Dolní Němčí- větrolam P. Pavelčík |
V roce 2001 bylo ve dnech 19.5. a 29.5. odchyceno u budek mezi Vlčnovem a Dolním Němčím 5 adultů. 3 byli neoznačení, dva kroužkovaní opět nebyli z dřívějších párů. Přitom kalousi zde byli kroužkováni průběžně po celou zimu i v předhnízdním období: 8.1. 1ex, 13.1. 2 ex., 20.1. 8 ex., 2.2. 2ex., 4.2. 3 ex., 9.2. 6 ex., 12.2. 6 ex., 17.2. 2 ex., 15.3. 1 ex.
D-115939 f.g. | 27.12.1997 Vlčnov-„Búdy“ P. Pavelčík |
19.05. 2001 Vlčnov- větrolam P. Pavelčík |
D-135667 | 26.02.1999 Bohuňovice, Olomouc, K. Poprach |
M, +1Y | 20.05.2001 Dolní Němčí J. Sviečka, přesídlení (?) cca |
Tito dva kalousi nebyli dříve ani později kontrolováni.
Odchyty zde probíhaly i na podzim 2001 v těchto termínech: 14.8. 3 ex., 28.8. 2 ex., 2.9. 5 ex., 3.10. 13 ex., 9.10. 10 ex., 15.10. 3 ex., 26.11. 1 ex. Při těchto odchytech nebyl kontrolován ani jeden pták z minuloročních hnízdění nebo pták kroužkovaný na podzim v minulých letech. V roce 2002 provedl P. Pavelčík u Vlčnova odchyty v hnízdní době (konec května) na lokalitách Vlčnov- větrolam a Vlčnov- farma, nebyl však odchycen ani jeden kalous, přestože byla v blízkém okolí později zjištěna vyvedená mláďata. K. Zvářal odchytil 4.6. 2002 do ruky neoznačenou samici kalouse v budce na lokalitě Vlčnov- Hlaviny. Tato samice rovněž nebyla později kontrolována. Podobně neúspěšně dopadly pokusy o odchycení dospělých ptáků do sítí i v letech
Na intenzivně monitorované lokalitě u Vlčnova lze názorně doložit nestálý, resp. potulný charakter kalousů. Představa, že ptáci se řídí nějakými striktními schématy používanými v literatuře, zde poněkud nesouhlasí s realitou. Je-li v odborné literatuře (CRAMP 1985) vyobrazen tah kalouse v měsících srpnu až listopadu (podzimní) a únoru až květnu (jarní), je to pouze rámcové schéma, které se zdaleka netýká všech kalousů. Pojem zimoviště se totiž nevztahuje většinou ke katastru jedné obce, jako např. hnízdní lokalita, ale pod tímto slovem lze chápat region střední Evropy, kam kalousi ze severnějších oblastí doletěli přečkat zimu. Následující přehled odchytů navazuje na předešlé monitorovací akce na lokalitě u Vlčnova a Dolního Němčí a dokresluje nestálý, tj. potulný charakter kalousů, kdy ptáci jsou v pohybu i v průběhu zimy.
Podzim 2002 a zima 2002/2003, Vlčnov- Dolní Němčí (J. Sviečka): 3.10. 11 ex, 6.11.: 11 ex. 11.11.: 8 ex. 26.11.: 5 ex., 10.12.: 4 ex., 18.1.: 1 ex., 19.1. 1 ex., 26.1.: 3 ex., 30.1.: 10 ex., 2.2.: 12 ex.. Při těchto odchytech nebyl kontrolován žádný kalous z minulé akce, ani žádný z „místní“ populace.
Zima 2003/2004 se vyznačovala latencí hraboše, u Dolního Němčí byli odchyceni 10.12. 2 ex. Asio otus, nebyl žádný kontrolní odchyt kalouse z minulých let.
Podzim 2004 a zima 2004/2005, Vlčnov (J. Sviečka): 12.8.: 2 ex., 21.10.: 10 ex., 26.10.: 6 ex., 1.11.: 7 ex., 16.1.: 18 ex., 23.1.: 8 ex., 4.2.: 3 ex., 5.2.: 5 ex., 26.2.: 3 ex.. Při těchto odchytech nebyl kontrolován žádný kalous z minulé akce, ani žádný z „místní“ populace.
Podzim 2005 a zima 2005/2006 (J. Sviečka): 20.8.: 8 ex., 8.9.: 5 ex., 22.9.: 20 ex., 29.9.: 10 ex., 9.10.: 10 ex., 13.10.: 3 ex., 15.10.: 14 ex., 12.12.: 18,00-18,30 hod.- nic nepřiletuje k síti s výrem. Pro velkou vrstvu sněhu zde již odchyty nebyly později prováděny. Při těchto odchytech byl kontrolován po 7 letech kalous D-138251, jinak žádný jiný.
D-138251 1.Y | 28.12.1998 Vlčnov P. Pavelčík |
M,+1Y | 29.09.2005 Vlčnov J. Sviečka |
Tento kalous nebyl na lokalitě nebo v okolí jinak kontrolován.
Podzim 2006, Vlčnov- větrolam (J. Sviečka): 26.9.: 12 ex., 9.10.: 1 ex.. Pro nevhodné podmínky (oranice, ozimy) zde již odchyty nebyly v tom roce prováděny. Při podzimních odchytech opět nebyl kontrolován žádný kalous z minulých let.
D-120083 pull. | 25.04.1995 Kurovice (KM) M. Mach |
F,+1Y | 07.02.2002 Holešov (KM) K. Zvářal |
Tento kalous zde ani v okolí nebyl dříve či později kontrolován.
D-131118 f.g. | 29.08.1998 Dolní Němčí- větrolam K. Zvářal |
F, +1Y | 17.01.2001 Kunovice (UH) J. Sviečka KO 7 km od místa kroužkování 11.02.2001 Kunovice J. Sviečka |
Tento kalous zde nebyl dříve ani později kontrolován.
D-131105 pull. | 06.06.1998 Topolná (UH) K. Zvářal |
24.02.2001 Topolná J. Křižka | |
24.01.2004 Kudlovice-Dolina (UH), sražen autem 8 km od místa kroužkování (nahlásil R. Viktora) |
Tento kalous nebyl před r. 2001 ani později u Topolné kontrolován.
D-131147 f.g. | 27.09.1998 Holešov (KM) K. Zvářal |
F,+1Y | 30.09.2006 Holešov (KM) K. Zvářal |
Tento kalous nebyl dříve ani později zde (cca 50 odchytů) nebo jinde kontrolován.
D-133821 f.g. | 27.12.1997 Ludkovice (ZL) J. Sviečka |
F,+1Y | 04.02.2001 Nivnice (UH) J. Sviečka KO 17 km od místa kroužkování, nebyl dříve ani později kontrolován. |
D-155432 F,f.g. | 18.11.2002 Bánov (UH) J. Sviečka v 19.15 hod. |
18.11.2002 Drslavice (UH) J. Sviečka KO v 22.40 hod.- přelet 7 km |
C-35569 pull. | 28.04.1967 Zahrádky, Česká Lípa, Z. Jón | 50,38 N 14,32 E |
28.07.1973 Kudirkos, Naumiestis, Litva | 54,46 N 22,52 E mrtev nebo zraněn |
D-73883 pull. | 04.06.1985 Nivnice (UH) H. Matušík |
09.11.1986 Vlčnov (UH) J. Moštěk, KO |
|
01.02.1987 Trasching (Oberfalz, SRN) uhynutá, |
D-81147 f.g. | 18.09.1983 Březolupy (UH) H. Matušík | 49,07 N 17,35 E |
20.10.1984 Jurjev-Polskij, Vladimír, Rusko, usmrcená psem |
56,32 N 39,33 E |
D-66676 2y | 22.02.1979 Březolupy (UH) H. Matušík | 49,09 N 17,35 E |
08.09.1979 Moskva, Rusko, mrtvý delší dobu | 55,46 N 37,30 E |
D-71995 +1.K | 19.01.1984 Michalovce, Slovensko, Š. Danko | 48,45 N 21,55 E |
05.06.1984 Sverdlovsk, Rusko, zabitá vlakem cca |
57,00 N 63,45 E |
D-49997 +1Y | 02.02.1974 Záběhlice, Praha, J. Řezníček | 50,03 N 14,30 E |
26.02.1976 Vozněsenskoje, Gorkij, Rusko, zabit | 54,56 N 42,35 E |
D-60806 +1K | 24.01.1980 Roudnička, Hradec Králové, M. Mareček |
Podzim 1984 Musljumovo, Tatarstán, Rusko, uhynutý |
D-93615 pull. | 30.05.1998 Hluboká nad Vltavou (CB) M. Drabeš | 49,03 N 14,26 E |
29.09.2000 Trento, Itálie, poraněn, uhynul | 46,08 N 11,09 E |
D- |
08.12.1998 Bánov (UH) J. Sviečka | 48,59 N 17,43 E |
01.01. 1999 Lvov, Ukrajina | 49,43 N 23,54 E sražen autem |
D-100795 f.g. | 19.10.2000 Biskupice (ZL) J. Sviečka | 49,05 N 17,43 E |
28.03. 2003 Ščerbinka, Moskva, Ruská fed. | 55,32 N 37,28 E mrtev na železnici, |
D-87177 M, f.g. | 29.11.1989 Dobrkovice (ZL), J. Sviečka |
10.06.1991 Arbuzinka, Nikolajev, Ukrajina, zabit el. proudem, |
D-131032 f.g. | 22.11.1997 Hluk (UH) J. Křižka | 48,59 N 17,31 E |
25.04. 2002 Ilmino, Penza o., Ruská fed. | 53,47 N 45,50 E mrtev, |
HELSINKI pull. | 14.06.1985 Valkeala, Kymen Laani, Finsko |
H 134451 | 00.02.1986 Hluk (UH), nalezen mrtev |
D-131182 f.g. | 26.10.1998 Dolní Němčí (UH), K. Zvářal | 48,58 N 17,36 E |
mrtev | 20.03.2006 Nové Mesto n./V., Slovensko, P. Kaňuščák, |
48,45 N 17,50 E |
D-155129 F, f.g. | 29.09.2004 Hulín (KM), K. Zvářal | 49,19 N 17,28 E |
12.01.2006 Krušovce, Topolčany, Slovensko, mrtev | 48,34 N 18,12 E |
Vzhledem k celkovému počtu okroužkovaných kalousů ušatých (4660) je procento zahraničních zpětných hlášení žalostně nízké- 0,1%, i celkový počet hlášení je velmi nízký: 0,2% (bez vlastních kontrolních odchytů). Např. z 5382 kalousů kroužkovaných od roku 1934 do roku 1983 přišlo 178 zpětných hlášení (3,3%), z toho 19% nálezů bylo nad
Starší nálezy německých kalousů, nebo dokonce jednoho anglického, nemají, domníváme se, souvislost s „cestou za teplem“ (Řezníček 1991). Primární otázka u těchto ptáků je vždy dostatek potravy. V tomto kalousi ušatí mají podobnou vlastnost jako kalous pustovka, který v době latence hraboše v západní Evropě nemůže podniknout cestu na západ, kde ji ohraničuje Atlantický oceán, takže mu zbývá cesta východním nebo jihovýchodním směrem, pomineme-li cestu do Afriky (Zvářal a kol. 2005).
Kalous ušatý je sova se specifickým potulným chováním (resp. tahovým pudem) a k přesunům východním směrem („proti proudu“) může dojít i v průběhu podzimu- zimy. D-139653 byl za necelých 22 dní nalezen
Nálezy sražených kalousů v tuhé zimě 2005/2006 na Slovensku (D-155129, D-131182) nevypovídají nic o místě hnízdění či místech pobytu v zimách mezi kroužkováním a nálezem. Jsou pouhým místem zastižení na potulce (na zimovišti) a v žádném případě je nelze chápat jako nález v domovském okrsku. Tito kalousi mohou mít hnízdiště 1-
První z autorů pozoroval v polovině listopadu 1969 tah kalousů opačným směrem, tj. na západ. Údolím Dřevnice nad nasvícenou městskou čtvrtí ve Zlíně v průběhu 15-20 minut proletěla západním směrem 3 hejna kalousů o celkovém počtu asi 150 ptáků. Kalousi letěli ve výšce 20-
Zmínka o pozorování tahu mnoha sov letících ve velkých houfech v populárně- naučné literatuře (Felix- Hísek) u sovy pálené se týkala s největší pravděpodobností kalousů ušatých nebo kalousů pustovek. Tyto sovy sedávají ve dne ve velkých skupinách a se soumrakem se vydávají na lovecké výpravy do okolí, v případě prudkého zhoršení počasí (velká vrstva nového sněhu) se nejspíše přesunují do poloh, kde očekávají lepší podmínky, tj. jižním nebo jihozápadním směrem. Sovu pálenou jsme při odchytech nikdy nepozorovali letět ve skupině, vždy individuelně. Přelet hejna kalousů pustovek (50 ex.) nad městem Brnem v Pisárkách pozoroval též např. R. Doležal 27.2. 2005 (Šírek 2006).
Daleko obtížněji se komentují výsledky dosažené na hnízdišti. Procento ptáků opětovně chycených v hnízdní době na stejné lokalitě, tj. mezi Vlčnovem a Dolním Němčím, je totiž překvapivě nízké, resp. nulové. Ačkoliv odchyty probíhaly pravidelně v každé sezóně, byly úspěšné jen první tři roky (1998, 2000, 2001). Počínaje rokem 2002 byly pokusy o odchycení hnízdících kalousů neúspěšné, poněvadž se nepodařilo odchytit do sítě ani jednoho adultního ptáka na hnízdišti. Za první 3 roky nebyl kontrolován ani jeden kalous chycený na monitorované hnízdní lokalitě z předešlé hnízdní sezóny. Co způsobilo neúspěšnost pokusů o odchycení v letech 2002, 2005 i 2006 je nesnadné vysvětlit, nejpravděpodobnější je získaná zkušenost kalousů s předchozím odchytem a jejich pozdější opatrné chování ve známé situaci. Druhým možným vysvětlením je nevhodné umístění sítí, tj. v místech, kde kalousi neloví, resp. kudy neproletují. První z autorů se pokoušel v r. 1994 odchytit u Nivnice adultní kalouse na lokalitě s vyvedenými (pískajícími) mláďaty. Síť byla postavená v posečené vojtěšce, asi
Motivací k našemu takto pojatému monitorovacímu projektu byl právě rozpor, kdy naše literatura hovoří o kalousovi jako o „stálém, potulném a tažném“, avšak naše zkušenosti z let
O tom, že kalous není striktně stálý, jednoznačně hovoří také např. absence podzimního toku. Kalous na podzim nehouká, sporadicky se ozve v zimě (od prosince), v tu dobu však ještě netleská křídly. Pravý tok s tleskáním křídel probíhá až od února, výjimečně od konce ledna. Rovněž přítomnost někdy i desítky kalousů na „cizí“ lokalitě by teritoriálního ptáka zneklidňovala, u kalousů jsme takový poznatek nezískali. Vlastní tok kalouse se vyznačuje poměrně tichým houkáním, slyšitelným na vzdálenost 300-400m. Např. hlas vysloveně teritoriálních sov, jako např. puštíka obecného nebo sýčka obecného, je slyšet až na
Nelze samozřejmě vyloučit, že kalousi jakožto ptáci s vynikající prostorovou i situační pamětí, si zafixovali postavenou síť s výrem coby nebezpečnou situaci a důsledně se jí později vyhýbali. Při nenápadném a klidném pobytu poblíž sítě (cca 20m) lze pozorovat, jakým způsobem ptáci naletují na vycpaného výra nebo atrapu jiného predátora. Nedávno označený pták se vyhýbá kontaktu se sítí, obletuje ji ve výšce nebo ve velkých kruzích, často varuje hlasem a někdy plácne křídly do horní vodící niti. Neodchycený pták se chová zcela jinak a při bezměsíčné noci nebo při zatažené obloze síť neregistruje a naletuje do blízkosti atrapy přímo nebo po krátkém rozletu. Při svitu velkého Měsíce (např. při úplňku) často síť uvidí asi z 2-5m a při prvních obletech se jí vyhýbá (nadletuje, prudce stočí zpět). Působí tak dojmem zkušeného (odchyceného) ptáka, ale při 2-4 náletu se naráz „zapomene“ a v rychlosti naletí na výra, ovšem skončí v kapse sítě. Jsou noci, kdy kalousi se chytají dobře, jsou méně opatrní a síť prakticky neregistrují ani při úplňku. Na druhou stranu jsou noci, kdy se téměř nepohybují a nejdou přivábit ani třením polystyrénu o sklo (napodobování myšího pištění).
Důvody k takové momentální letargii (resp. neaktivitě) mohou být dva. Jedním je přítomnost dříve chyceného kalouse, který ostatní hned zvečera varuje hlasem, čímž je upozorní na nebezpečí ptačím jazykem („Nehýbejte se!“). Druhým důvodem může být nasycení až přežrání po dvou předchozích větrných nocích (2-3 hraboši v žaludku) a odpočinková fáze, neboť nad ránem, resp. po půlnoci jsou opět aktivní a „chytají se“.
Vycházejíc z dobré paměti a učenlivosti kalousů lze teoreticky vyvodit, že neoznačení ptáci odchycení v hnízdní době na monitorované lokalitě u budek mohli být i nehnízdící kalousi, případně hnízdili v sousedství, zatímco minuloroční kroužkovanci se pohybovali neodhaleni kolem sítí nebo v blízkém okolí. Tuto hypotézu však považujeme za málo pravděpodobnou, protože hnízdící ptáci nebyli odchyceni opakovaně ani v mimohnízdním období. Po určité době totiž kalous zapomene na stres spojený s odchytem a na situaci reaguje stejně- náletem do blízkosti výra. Jsme toho názoru, že kalousi chyceni na podzim po více letech jsou ptáci, kteří na lokalitu čerstvě dorazili odjinud. „Najednou“ se totiž na pravidelně monitorované lokalitě objevili kalousi kroužkovaní v minulých letech, což by se normálně (při náhodných odchytech na nepravidelně monitorované lokalitě) interpretovalo jako výskyt místního, tj. „stálého“ ptáka (např. D-131140).
A právě interpretace výsledků kontrolních odchytů je to, oč tu běží. Lze kalouse kroužkovaného na podzim (resp. v mimohnízdním období) a kontrolovaného příští rok rovněž na podzim na stejné nebo blízké lokalitě označit jako stálého, resp. místního ptáka? Nebo mládě kontrolované po 3 letech na blízké lokalitě, když při desítkách odchytů předtím zde nebylo zaregistrováno? Domníváme se, že odpověď je složitější, než by se na první pohled zdálo. Část kontrolních odchytů (okolo 10%) se týká kalousů odchycených v tu samou noc na téže lokalitě do stejné nebo sousední sítě. Kalous D-139927 byl chycen 3x v průběhu srpna-listopadu 1999. Nejsou výjimečné ani kontrolní odchyty stejných kalousů v tu samou noc na lokalitě vzdálené několik kilometrů (např. D-155432). Z toho by se dalo usoudit, že „trauma“ spojené s odchytem není až tak velké, jak si možná namlouváme. Např. samicím puštíka nevadí odchyty do rukávové síťky a obsazují pravidelně budku, kde bývají rušeny 2-5 kontrolami v každé hnízdní sezoně.
Na základě našich poznatků se domníváme, že pro naši hnízdní populaci kalouse spíše platí přívlastek „potulný a tažný“. Už ten fakt tomu napovídá, že srocení desítek ptáků hřadujících v parku jasně naznačuje, že to nejsou všechno místní ptáci. Stálý pták je na hnízdní lokalitě přítomen celoročně, přičemž pod pojmem „hnízdní lokalita“ si představujeme 1-4 km2. Odchyt 16 neoznačených ptáků v hnízdní době na intenzivně monitorované lokalitě mezi Vlčnovem a Dolním Němčím oproti pouhým 3 kroužkovaným (z podzimního období) vypovídá snad dostatečně o nestálosti kalousů a jejich obměně na atraktivní (antropomorfismus?: budky= atraktivita?) hnízdní lokalitě.
Už od srpnových odchytů nastává průtah adultních kalousů, v tu dobu ještě dobře rozlišitelných od juvenilních ptáků. Těchto adultů je asi 30-50% v porovnání s tohoročními ptáky. I tento fakt tedy ukazuje na velkou mobilitu, tj. potulný charakter našich dospělých kalousů. Pokud je hranicí mezi potulkou a tahem vzdálenost
Kalousi ušatí jsou známí tím, že se soustředí v místech s vysokou početností hrabošů. Není-li na východní Moravě gradace, je pravděpodobné, že bude někde jinde v regionu střední Evropy, kde se tito ptáci shromažďují. Takových ohnisek lokálních asynchronních gradací (při „celoplošné“ latenci) může být i několik na vzdálenosti
Právě toto dočasné „vymizení“, po kterém následuje „invaze“, nás vede k domněnce (hypotéze), že tito naši ptáci v letech latence ve své původní domovině se přesouvají - jsou tzv. „strženi“ (nejen) severskými kalousy na vhodnější lokality. Takovému chováni by nasvědčovalo hned několik skutečností. První z nich je nestejné množství hnízdících párů v dobrých a špatných letech. Rumbutis (1990) popisuje hnízdění kalousů v dotnuvském parku (střední Litva) o rozloze
Kroužkováním se prokázalo tzv. „přesídlení“ mláďat kalousů ušatých na velké vzdálenosti (C-35569, Formánek @ Škopek 1990). Pokud by i u dospělých ptáků docházelo k podobnému přesídlení na vzdálenost několika set km, bylo by to přesídlení v pravém slova smyslu, jelikož pták opustil „domovské“ hnízdiště. Což je silnější pojem než rodiště, neboť většina, resp. všichni mladí ptáci jsou z rodiště vypuzováni rodiči do okolí. Toto „pravé přesídlení“ dospělých ptáků se však prokazuje daleko hůře, jelikož je velmi málo zpětných hlášení celkově. Mnohé mohou naznačit např. výsledky při telemetrickém sledování 3 samic kalouse ušatého ve Švýcarsku, kdy jedna se toulala v hnízdní době do vzdálenosti až
Domněnku, že táhnou pouze mladí (letošní) ptáci, vyvrací např. nález kalouse D-73883 (Danko @ kol. 1989), kroužkovaného jako pull. u Nivnice H. Matušíkem. Tento pták byl v následující sezóně kontrolován J. Moštěkem 9.11.1986, z čehož se dá usuzovat, že neodtáhl s první vlnou. Teprve příval sněhu, tuhé mrazy a kolaps hraboší populace přiměla kalouse hledat příhodnější zimoviště. Tento pták byl v únoru (tedy po necelých 3 měsících) nalezen sražen
Velké změny ve způsobu hospodaření na půdě se mohly projevit také na změně chování našich kalousů. V minulosti bylo daleko větší zastoupení luk a rozptýlené zeleně, takže pro kalouse nebyl problém nalézt vhodné loviště. V dnešní době je plocha pícnin značně omezená a i na té ještě dochází k trávení hrabošů. Zbylé plochy polí jsou naprosto sterilní (hluboká orba), nebo je tam hrabošů jen velmi málo (ozimy). Proto kalousi jsou nuceni k větším přesunům, než ke kterým by za normálních okolností (extenzivní, příp. ekologické zemědělství) docházelo.
Jak velké procento tvoří námi kroužkovaní kalousi z celkového počtu protahujících nebo zimujících kalousů (tedy na území ČR) nelze jednoznačně stanovit, domníváme se, že to bude někde mezi 2-5%, spíše však při spodní hranici odhadu. Údaj o počtu zimujících kalousů ušatých v počtu 5000-25000 lze považovat za reálný (Šťastný, Bejček, Hudec 1995), ovšem vztahující se k letům mapování 1982-1985. Od té doby výrazně poklesla plocha luk, pastvin a pícnin, přičemž na mnoha místech jsou hraboši tráveni a snižuje se tak velmi výrazně potravní nabídka pro zimující sovy. Úbytek u nás zimujících sov, který má příčinu v drastických změnách v krajině (viz. výše), odhadujeme minimálně o polovinu za posledních 20 let. Rovněž početnost protahujících kalousů zdá se být podstatně menší, zde však odhad si netroufáme stanovit. Obecně lze ale říct, že průtah je vždy až několikanásobně vyšší než počet zimujících ptáků. Zde velmi záleží na potravní situaci v severních regionech Evropy v tom kterém roce a počasí v průběhu podzimu a zimy.
Kalousi posedaní na stromech v parcích a na hřbitovech představují pouze zlomek u nás zimujících ptáků. Z našich pozorování a získaných informací vyplývá, že ve volné přírodě hřaduje velká část populace kalousů ušatých. Např. M. Varaďa (in verb.) uvádí v roce 1986 na lokalitě u Maršova (UH) vyrušení 200 (?- zřejmě značně nadhodnoceno) kalousů při střelbě na mysliveckém honu. Ing. Pavlíček (in verb.) z LČR Luhačovice uvádí hřadování asi 100 kalousů v polesí Hluboček v k.ú. Uherský Brod v roce
Zajímavým a nezodpovězeným úkazem je inklinace kalousů k urbánnímu prostředí. Je to pouze otázka lepšího mikroklimatu města včetně závětří, nebo svou roli hraje i antipredátorská strategie, tj. ochrana před jestřábem? Nebo se ptákům v podzimním a zimním mlhavém počasí lépe nachází pravidelné místo odpočinku v nasvíceném intravilánu? Anebo se jedná o čistě estetickou záležitost, že se prostě kalousům ve městě líbí? Pravděpodobně to budou jeden či dva praktické důvody , na které snad věda také někdy odpoví.
V letech 1997-2006 probíhal na východní, jižní a střední Moravě monitoring výskytu kalouse ušatého. Celkem bylo odchyceno a označeno 4660 kalousů. Po jednom roce bylo provedeno 35 KO, po dvou letech 26 KO, po 3 letech 4 KO, po 4 letech 3 KO, po 6 letech 1 KO, po 7 letech 1 KO, po 8 letech 1 KO. atd. Bylo získáno jen 11 zpětných hlášení (0,2%), z toho 6 bylo zahraničních: 3x Rusko, 2x Ukrajina, 1x Rakousko, která potvrzují přítomnost ptáků táhnoucích ENE nebo E směrem. Další 2 hlášení se týkají nálezů ptáků na zimovišti ve střední Evropě (západní Slovensko), ze kterých nelze vyvodit místo hnízdění. U jednoho kalouse (D-139653) byl zjištěn tah východním směrem v průběhu prosince, nikoliv až na jaře, kdy většinou odlétají zpět na hnízdiště. Část kalousů zřejmě odlétá na místa s progradačním stavem dříve, než nastane úplný kolaps hraboší populace v místě zimování. Žádný kalous nebyl kontrolován se zahraničním kroužkem a ani náš kalous nebyl nikde kontrolován či odchycen živý. Hlavní pozornost byla zaměřena na hnízdní populaci v okrese Uherské Hradiště, kde na lokalitách Vlčnov a Dolní Němčí hnízdí kalousi v dřevěných i plastových budkách. Zde bylo kroužkováno 52 mláďat, z nichž 17 bylo kontrolováno v průběhu srpna-února po vyhnízdění, později jen 1 po 3 letech a 1 po 5 letech. Na hnízdišti bylo odchyceno v letech 1998, 2000,
In 1997 – 2006 we monitored presence of Long-eared owl in some regiones of eastern Morava (Czech rep.). 4660 ex. of Long-eared owl were caught and ringed. After 1 year were controled 35 birds, after 2 years 26 ex., after 3 years 4 ex., after 4 years 3 ex., after 6 years 1 ex., after 7 years 1 ex., after 8 years 1 ex.. We got 11 revers (0,2%) from Prague ringing center, 6 reports were from other countries: 1x Russia, 2x Ukraine, 1x Ostereich, 2x Slovakia. One bird (D 139653) was found 3 weeks later
Za poskytnutí poznámek z kroužkovacích záznamů děkujeme Petru Pavelčíkovi, který zejména v prvních pěti letech přispěl aktivně k významným poznatkům. Za pomoc při odchytu sov a řešení problémů při terénních akcích děkujeme E. Zajíčkovi, R. Viktorovi a O. Kužílkovi.
Aschwanden, J., Jenni, L. @ Birrer, S. 2003: Movements of female Long- eared Owls Asio otusduring the breeding season. Ornithologishe Beobachter 102: 49-52.
Bejček, V., Šťastný K., Hudec, K. 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 1982-1985.
Cepák, J. @ Škopek, J. 2004: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea Praha za rok 2002. Zprávy ČSO 58.
Cramp, S., (ed.) 1985: The Birds of the western Palearctic. Vol. IV: 572- 588. Oxford University Press. Oxford.
Danko, Š. 2000: Výsledky vlastného krúžkovania vtákov na východnom Slovensku v rokoch 1966-1999. Tichodroma 13: 205- 226.
Danko, Š. 1986: Správa o činnosti SVODS v ČSSR za rok 1986. Buteo 1/1986.
Danko Š. 1989: Správa o činnosti SOVDS v ČSSR za rok 1987. Buteo 2/1987.
Felix J.- Hísek , K. 1974: Ptáci v zahradě a na poli. SZN Praha: 74.
Formánek, J., Škopek, J. 1990: XXI Zpráva kroužkovací stanice Národního muzea v Praze a české společnosti ornitologické za r. 1971-1975. Sylvia 27, 1990: 5-53.
Formánek, J., Škopek, J., 1991: 22. zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze a ČSO za r. 1976-1980. Sylvia 28: 5-30.
Formánek, J., Škopek, J. 2000: Pozoruhodné nejnovější výsledky kroužkování ptáků (9). Zprávy ČSO 51 (2000): 31-32.
Hudec, K. a kol. 1983: Fauna ČSSR. Ptáci III/1. Academia.
Lengyel, J. 2001: Hniezdenie myšiarok močiarnych (Asio flammeus) v okrese Nové Zámky v roku
Mikusek, R. (ed.) 2005: Metody badan i ochrony sov. Krakov 2005.
Noga, M. 2002: Poznámky k zimoviskám myšiarky ušatej (Asio otus) na západnom Slovensku. Tichodroma 15: 53-59.
Rumbutis, S.P. 1990: Spring arrival date, breeding biology and breeding success of the Long-eared owl (Asio otus) in central Lithuania. Acta ornithologica, Vol. 2 : 117-121.
Řezníček, J. 1991: K výsledkům kroužkování kalouse ušatého (Asio otus) v Československu. Zprávy ČSO 33.
Šírek, J. 2006: Zajímavá ornitologická pozorování v roce 2005. Zprávy MOS 64: 174-175.
Šotnár, K. @ Obuch, J. 1998: Potravná ekológia myšiarky ušatej (Asio otus) v okolí Bojníc na strednom Slovensku. Buteo 10 (1998): 89-96.
Vďačný, A. 2001: Hniezdenie a zimovanie myšiarky močiarnej (Asio flammeus) na jihozápadním Slovensku při obci Pusté Úľany. Buteo 12 (2001): 139-140.
Zvářal, K., Sviečka, J., Pavelčík, P.: Je kalous ušatý Asio otus stálý, potulný nebo tažný? Sborník referátů z konference SVODS. Mikulov 2002.
Zvářal, K., Sviečka, J., Pavelčík, P. 2005: Monitoring mimohnízdních pohybů kalouse pustovky (Asio flammeus). Zprávy MOS 63 (2005): 83-92.